Znáte to, takhle si jdete večer potmě z hospody domů, před domem se zamotáte nohama do nějaké hadry, tak ji znechuceně odkopnete a jdete domů.
Doma zbývá vyčistit zuby, atd. atd. a spát. Ale to ráno… Hlava bolavá, hlava děravá berlu mrazilku jsem nechal doma. A taky nevím kde mám bundu, tedy já bundu nemám, to vím. Ale Dž. ji neměl – chodil, hledal, nadával, vyhrožoval, smířil, obul, vyšel z domu. „A ejhle – co to tam leží na chodníku? To bude moje bunda…“ 
Ono je vůbec docela veselé bydlet s Dž. – včera si nesl do práce smetáček a lopatku – ale to už jinde jsme, je to jiná vesnice.
Napiš první komentář! ↓
Zatím tu není žádný komentář... Odstartuj to vyplněním formuláře níže.