Rammi.cz

Dnes mne jeden můj nejmenovaný kamarád nadchnul, když mi poslal mail, v jehož těle nebylo vůbec nic zajímavého, ale v příloze byl soubor s příponou .nfo a v něm byla URL adresa. Velice vtipné je, že stejná adresa mi přišla několik minut předtím od jiného kamaráda.
Pro zajímavost jsem si udělal mapu dvou rozdílných workflow. První je s odkazem v těle mailu:

1. Otevřít mail (cca 2 sec)
2. Kliknout na odkaz (cca 1 sec)

Hotovo…
Ale tato stezka odvahy, kterou mi kamarád připravil vyžaduje o poznání více času… řekl bych několikaset násobek.

1. Otevřít mail (cca 2 sec)
2. kliknout na link přílohy (cca 1 sec) – používám gmail
3. Kliknout na OK pro stažení souboru (cca 1 sec)
4. Vybrat umístění pro download (cca 2 sec – na plochu)
5. Jít do složky s uloženým souborem (cca 1 sec – na ploše)
6. kliknout pravým tlačítkem(cca 0,5 sec)
7. vybrat „otevřít v programu“ (cca 0,5 sec)
8. Nalistovat notepad a kliknout na nej (cca 1,5 sec)
9. kliknout na OK (cca 0,5 sec)
10. oznacit celou adresu (cca 1 sec)
11. zkopírovat ji do schránky (cca 0,5 sec)
12. zavřít notepad(cca 0,5 sec)
13. zavřít správce stahování (cca 0,5 sec)
14. přepnout se zpátky do browseru (cca 1sec)
15. jít do adresního řádku (cca 0,5 sec)
16. vložit adresu ze schránky a stisknout enter (cca 1 sec)
17. Napsat tento spot (cca 9 minut)

HOTOVO!!!
Samozřejmě existují i kratší varianty… např. kdyby měl soubor příponu .txt tak je to o něco jednodušší, protože bych nemusel vybírat v čem to chci otevřít. – I když to také není to pravé ořechové.
Inu proč to dělat jednoduše, když to jde složitě… Předpokládám, že na druhé straně pravděpodobně klikl na link pravým tlačítkem a vybral „odeslat příjemci pošty“. Ale vložení odkazu do těla mailu snad není takový „opruz“. Zvlášť uvážíme-li, že jej měl pravděpodobně ve schránce, a nový mail musel vytvořit tak jako tak.