Rammi.cz

Fakta:
Průměrné hovno zdravého člověka váží přibližně patnáct deka a měří cca 8 až 15 cm.Z 65 % je tvořeno vodou, z 5 až 10% dusíkem, z 10 až 20% pevnými substancemi a z 10 až 20% popelem.
Obvykle má hnědou barvu, což je způsobeno obsahem bilirubinu, žlutého vedlejšího produktu při likvidaci starých červených krvinek, chemicky příbuzného hemoglobinu. Bakterie v poslední části trávicího traktu způsobují přeměnu světlejšího bilirubinu na tmavohnědý urobilin. Jelikož malé děti ještě nemají tak vysoký obsah těchto bakterií ve střevech, jsou jejich výkaly světlejší.
Jistý profesor na Cornellově veterinární škole dokazoval neškodnost a sterilitu výkalů novorozeněte tím, že před svými studenty pojedl lžičkou obsah tlustého střeva mladého telátka na pitevním stole. Proces trávení není dokonalý, takže člověk výkaly vyloučí přibližně třetinu užitečných bílkovin. Svým způsobem jsou i výkaly nutričně poměrně bohatou stravou. Mezi lidmi není pojídání výkalů běžné, především z estetických důvodů, ale mnohá zvířata to dělají, včetně psů, prasat, myší, kuřat či krys. Potrava má na vlastnosti hovna přirozeně velký vliv.
Jídlo bohaté na vodu, především zelenina, vede k velkým a kluzkým hovnům, zatímco tučná jídla spíše k malým a pomalým. Výkaly vegetariánů a lidí, jejichž střeva produkují větší množství metanu, mají tendenci plavat na hladině.
Na stravě závisí přirozeně i zápach výkalů. Kojené děti mají výkaly téměř bez zápachu, naopak alkoholici, s bohatou střevní flórou, mají mimořádně páchnoucí hovna.

Zajímavosti:
I když hnědá barva je poměrně častá všude kolem nás, žádná země světa ji nemá na své státní vlajce.
Čínština a řečtina pro ni dokonce nemají výraz.
Největší výkal na světě vážil dvacet kilogramů, tedy jako malý školák.
Toaletní papír se začal vyrábět v roce 1880 v Anglii.
Druhou knihou, kterou Johannes Gutenberg vytiskl hned po Bibli, byl kalendář označující ideální dny a hodiny k užívání laxativ.

Průzkum:
Stalo se vám, že jste se museli utřít listím? Rukou? Bankovkami?
Listí jednoznačně vede s 50 % dotázaných. Překvapivých 8 % má za sebou zkušenost s utíráním zadku rukou, zatímco těžko uvěřitelná 2 % se již v nouzi utřela bankovkou.

Kolik čtverečků z role toaletního papíru utrhnete najednou? Kolikrát se utřete jedním papírem? Kolika papíry se obvykle utíráte?
Najednou lidé utrhnou dva až dvacet (!) čtverečků, průměrně však pět. Někteří lidé se jednou připraveným papírem utřou až desetkrát, ale v průměru 1,5krát. Dotázaní průměrně spotřebují tři papíry na jedno posezení.

Utíráte se pohybem odpředu dozadu, odzadu dopředu, nebo prostě střídavě sem a tam?
44 % se utírá odpředu dozadu, 11% se utírá odzadu dopředu s rukou prostrčenou mezi nohama, 6 % tímtéž směrem s rukou vedle zadku, 4 % (samé ženy) táhnou odpředu dozadu s rukou mezi nohama, 2 % prostě rejdí sem a tam.

Díváte se na papír po utření?
60 %, převážně muži, odpovídá kladně, 14 %, především ženy, nikdy, dalších 16 % to dělá občas. Někteří dopsali vysvětlení: Je legrační se na to podívat, Je to jako moučník po obědě, jeden mladík naopak napsal: Nikdy, to bych se poblil.

Utíráte se vestoje?
58 % respondentů, především ženy, se utírá vsedě, 25 %, především muži, vestoje. 3 % v postoji mezi tím.

Vykonáváte velkou potřebu pravidelně? Jak často?
49 % tvrdí, že pravidelně. Někteří v tomto ohledu fungují jako hodinky. V 9.15, po první kávě, odpovídá jeden. Vždy v 7 ráno a ve 4 odpoledne, upřesňuje jiný. Periodicita se různí od jednou za tři dny po pětkrát denně. Průměr je ale 1,5krát denně. Všichni, kteří musejí více než třikrát denně, byli muži. Nejvíce respondentů (28 %) chodí na velkou ráno.

Je pro vás nepříjemné chodit na velkou mimo domov? Jaké bylo nejnepohodlnější místo, kde jste si museli ulevit?
37 %, převážně mužům, nedělá problém vyprázdnit se kdekoliv mimo domov, 25 %, převážně ženám, to vyloženě vadí. Většina dotázaných se shodla na tom, že ulevovat si venku jim velké potěšení nedělá. Nejnepříjemnějším místem pro jednoho respondenta bylo vyprazdňovat se ve finské tundře v hejnu bodajícího hmyzu, jiná respondentka uvedla: Schovaná v ponču u silnice, když nebyly široko daleko žádné stromy. 5 % odpovědělo, že nejvíc se styděli jít na velkou v bytě partnerů, se kterými v tu dobu chodili.

a zítra si povíme o prdech 😉