Rammi.cz

Protože při programování různých projektů se občas setkávám s otázkou přestupných roků, musím si za(b)logovat definici a výpočet přestupného roku.
Přestupný rok má 366 dní narozdíl od běžného kalendářního roku, který má 365 dní. Tato nutnost vznikla, protože rok trvá přesně 365,24219. Tím, že uděláme každý čtvrtý kalendářní rok přestupný a tedy přidáme jeden den na čtyři roky, docílíme průměrné délky roku na 365,25 dní. Bohužel ani to není dostatečně přesné a za tisíc let dojde k posunu kalendáře o 7,81 dní. Řešením je, že některé roky, které by přestupné být měly, přestupné nebudou. Konkrétně jsou to ty roky, které jsou dělitelné 400. To je náš současný gregoriánský kalendář (podle papeže Řehoře XIII). Tím se docílí chyby jen 1 den za 2620 let, což už my řešit nemusíme.
Přestupný rok je tedy definován následujícím pravidlem:

přestupný den se vkládá jako 29. únor a to každý rok, který je dělitelný čtyřmi s výjimkou celých století, která nejsou dělitelná 400.

Z této definice vyplývá příklad: roky 2000, 2400 jsou přestupné, kdežto 1700, 1800, 1900, 2100 nejsou přestupné.

Převzato z wikipedie:

Přestupný rok je rok který má 366 dní. Obecně lze říci, že přestupný rok je problémem kalendářů (juliánský, gregoriánský), které se snaží běh času počítat podle cyklů navzájem nesoudělitelných (den, měsíc, rok).

Kalendářní rok má 365 dní. Ale protože jeden tropický rok je dlouhý 365,24219 dne, musí časem dojít k odchylce jednoho dne. To nastane jednou za čtyři roky a právě tehdy se vkládá jeden den navíc, kterému se často říká přestupný den (viz gregoriánský kalendář). Tím se docílí hodnoty 365,25 dne na rok.

Naneštěstí ani to není dostatečně přesná délka tropického roku. Za tisíc let dojde k posunu o 7,81 dní, které budou oproti skutečnosti přebývat. Řeší se to tak, že některé roky, které by přestupné být měly, přestupné nebudou. Tisíc let má deset století a roky těchto století jsou přestupné jen tehdy, je-li číslo století dělitelné čtyřmi. Jinak řečeno přestupné byly například roky 1200, 1600, 2000 apod. Přestupné nebyly roky 1300, 1400, 1500, 1700 atd.

Za tisíc let bude jen 2,5 přestupných roků století z deseti. Čili 7,5 dne bude oproti původnímu návrhu (každý čtvrtý rok přestupný) chybět. Což docela přesně odpovídá 7,81 dne o které se lišil od skutečnosti.

Tak je navržen gregoriánský kalendář, který používáme. Jeho odchylka oproti skutečnosti činí 31 dní za 100 tisíc let, které budou přebývat. Což už je přesnost dostatečná.

Přestupný den je zvláštní den, který se přidává do kalendáře, aby kalendářní rok svou délkou co nejvíce odpovídal tropickému roku. Takový rok se nazývá přestupný rok.

Historie přestupných dnů sahá až do starověkého Egyptu, kdy byl v roce 238 př. n. l. zaveden dodatečný den každý čtvrtý rok.

V roce 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar stejné počítání do kalendáře používaného v Římě (proto označení juliánský kalendář). Chyba tohoto systému činí 1 den na 128 let. Kvůli nahromaděným rozdílům byl v roce 1582 dekretem papeže Řehoře XIII. kalendář reformován. V tomto gregoriánském kalendáři se přestupný den vkládá každý rok, který je dělitelný čtyřmi s výjimkou celých století, která nejsou dělitelná 400 (roky 2000, 2400 jsou přestupné, kdežto 1700, 1800, 1900, 2100 ne). Chyba gregoriánského kalendáře činí 1 den za 2620 let. V řehořském kalendáři se přestupný den vkládá jako 29. únor.

Příbuzná témata:

* Gregoriánský kalendář
* Juliánský kalendář
* Přestupná minuta
* Tropický rok
* Hvězdný rok

Zdroj: wikipedia.